LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: divadelní hra (drama) - tragédie
• Literární směr: vydáno r. 1604 – 2. období autorovy tvorby; do her proniká životní zklamání a pesimismus
• Slovní zásoba: rozdíly mezi řečí vznešených lidí  a lidí z nižších vrstev, metafory, vulgarismy
• Rytmus, verš, rým: blankvers (5-ti stopý nerýmovaný jamb) – typický Shakespearův styl
• Text: poezie, občas prozaické prvky
• Postavy:
  • OTHELLO – pokřtěný Maur, typický představitel pozdního humanismu
  • DESDEMONA – Othellova žena, věrná, čestná
  • CASSIO – Othellův náměstek
  • BIANCA – Cassiova milá
  • JAGO – Othellův pobočník, intrikán, žárlivý, maska poctivce
  • EMILIE – Jagova žena
  • RODERIGO – benátský šlechtic
  • BRABANZIO - senátor, pyšný, otec Desdemony, nepřeji si, aby jeho dcera byla s Othellem
• Kompozice: chronologický postup vyprávění (běžná časová návaznost děje); hra je rozdělena na prolog a 5 dějství
• Prostor: Benátky a Kypr, 15. století
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): tragické důsledky zbytečných sporů; síla lásky

DĚJ

Othello je generálem ve službách benátské republiky. Tajně se ožení s Desdemonou. Jeho pobočník Jago jej podezřívá z pletek s jeho ženou Emilií, proto jeho sňatek prozradí. Jago vzbudí pomocí intrik u Othella žárlivost, když mu namluví, že je mu Desdemona nevěrná s mladým pobočníkem Cassiem. Othello šílený žárlivostí zaškrtí Desdemonu. Emilii dojdou všechny souvislosti a obviní Jaga. Ten se dává na útěk, je však chycen a přiznává se. V poslední chvíli probodne Emilii. Othello nakonec zraní Jaga a sám spáchá sebevraždu.

LITERÁRNÍ HISTORIE

Společensko-historické pozadí vzniku:

Politická situace (mocenské konflikty, aj.): Anglie získává africká území Sierry Leone a Gambie (1588) Základní principy fungování společnosti v dané době: v Anglii nárůst běžné populace; nenávist angl. společnosti vůči katolíkům; konec feudální společnosti a tvrdé práce nevolníků (většinou 1492-1789)

Kontext dalších druhů umění: MALBA: El Greco (1541-1614) – malíř řeckého původu působící ve Španělsku

Kontext literárního vývoje: alžbětinské drama; obecně šlo o anglickou renesanci

AUTOR

Život autora: William Shakespeare (1564-1616)

• významný angl. básník, dramatik a divadelní herec, klíčová postava evropského dramatu, anglický národní básník a člen Královské divadelní společnosti;
• nar. ve Stratfordu nad Avonou do poměrně bohaté rodiny; otec byl úspěšný rukavičkář a radní, matka dcerou velkostatkáře;
• gymnázium ve Stratfordu, brzy svatba s Anne Hathawayovou – 3 děti, poté odchod do Londýna;
• od r. 1591 se počítá 1. období jeho tvorby, kdy tvoří zejména komedie a historická dramata z anglické historie;
• divadelní kariéra – tvorba a herectví v divadle Globe; stal se jeho desetinovým spolumajitelem a finančně se zajistil;
• pokračoval v tvorbě, zbohatl a r. 1597 koupil druhý největší dům v rodném Stratfordu;
• r. 1601 začíná 2. období jeho tvorby, kdy do jeho děl vniká rozčarování a zklamání nad společností – začátek tvorby tragédií a sonetů; stal se velice známým;
• po r. 1606 přestával psát a natrvalo se vrátil do Stratfordu k manželce a dětem;
• kolem r. 1608 začíná 3. a poslední období jeho tvorby, charakteristické jeho odchodem do ústraní – smiřuje se se životem a jeho díla z této doby nesou prvky jak komedie, tak tragédie (tzv. romance);
• r. 1613 divadlo Globe vyhořelo;
• zemřel r. 1616;
• celkem za svého života napsal 39 divadelních her, 154 sonetů, 2 dlouhé epické básně aj.;
• do celosvětového povědomí se jeho díla dostala až díky německým a francouzským překladům z 18. století;

Zajímavosti: již za jeho života se vedly spory o autorství jeho děl (údajně nemohl být schopen vytvořit tolik děl za tak krátké období), které přetrvaly až do současnosti (spekuluje se o Francisu Baconovi, nejfantastičtější teorie hovoří mimo jiné o samotné královně Alžbětě); byl provázen kritikou ostatních (akademicky vzdělaných) dramatiků; údajně byl již za svého života znám také v českých zemích; žádný z jeho 3 potomků nerozvinul jeho rod

Vlivy na dané dílo: odvěké příběhy tragické lásky dvou milenců – konkrétně například stará řecká tragédie Phiramus a Thisbé nebo epická báseň Tragický příběh o Romeusovi a Juliettě napsaná italským mnichem Bondellem a r. 1562 zpracovaná i v angličtině

Vlivy na jeho tvorbu: smrt syna v 11 letech (pesimismus a tragičnost v tvorbě); Publius Ovidius Naso (čerpání z antiky); italská commedia del´arte

Další autorova tvorba:

• TRAGÉDIE: Othello, Král Lear, Macbeth, Hamlet;
• KOMEDIE: Zkrocení zlé ženy; Kupec benátský; Veselé paničky windsorské;
• POEZIE: Sonety Inspirace daným literárním dílem (Film, dramatizace, aj.):

PŘEKLADY: Sládek, Přidal

SROVNÁNÍ: Srovnání s antickou tragédií