LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: soubor povídek, próza
• Literární směr: autor píše povídky v kritickém realismu, Neruda je představitelem skupiny Májovců, což byli básníci
• Slovní zásoba a jazyk: Najdeme zde povídky, novely, formu dopisu a zápisníku, děj není tak důležitý jako charakteristika postav, autor prokládá vážné pasáže humornými a satirickými. V základu využívá Neruda spisovný jazyk, ten však prokládá nespisovnými a lidovými výrazy. Větná stavba je bližší hovorové řeči.
• Kompozice: Většinou se jedná o povídky, dvě novely, dopis, deníková záznam. Neruda se pokusil o zrcadlovou kompozici, jakou používá Erben v Kytici. Povídky na sebe nenavazují, spojuje je prostředí Malé Strany. Autor se zaměřuje na tři typy povídky: detailní vykreslení jedné scény, vykreslení více drobných postav, podrobná charakteristika lidí se silnou individualitou.
• Prostor: 1. pol. 19. století, Malá Strana v Praze
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): Autor vykresluje život maloměšťáků v kritickém světle. Zesměšňuje jejich strnulý a svérázný život.

DĚJ

Vybrané povídky

Týden v tichém domě

Jedná se o první a zároveň nejrozsáhlejší povídku. Vypráví příběh obyvatel měšťanského domu. Několik rodin prožívá dohromady své životy. Hokynářská rodina Bavorova, rodina domácího Ebera, starý mládenec dr. Loukota. Společně s nimi zažijeme svatbu Josefínky a strojmistra Bavoráka nebo třeba pohřeb staré panny Žanýnky.

O měkkém srdci paní Rusky

V této povídce líčí autor život paní Rusky. Tato paní byla vdova měla jedinou zálibu a tou bylo chození na pohřby, i cizím lidem. Na pohřbech pak o pozůstalých roznášela ošklivé řeči. Na jednom takovém pohřbu na ni lidi, kteří už měli jejího chování dost, poslali policii. Policie zatrhla paní Rusce chodit na pohřby. Paní Ruska nechtěla přijít o svůj jediný koníček, proto se přestěhovala k Oujezdské bráně, aby jí neunikl žádný pohřeb, který půjde kolem jejího domu.

Večerní šplechty

Neruda vzpomíná v této povídce na dobu svých vysokoškolských studií. Jako postava jménem Hovorka se schází se svými kamarády a spolužáky večer na střeše svého domu, kde kouří a povídají si o životě. Vypraví si své nejstarší vzpomínky a pak také novinky. Jeden večer zjistí, že je holky odposlouchávají za komínem.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Jedná se o období Bachova absolutismu. Zavedena přísná cenzura a potlačená svoboda slova. České země procházely násilnou germanizací. V této době se také dostává ke slovu generace Národního divadla. V literatuře se prosazují dva směry – realismus a idealismus.

AUTOR

Život autora: Jan Neruda (1834-1891)

Hlavní představitel skupiny Májovců. Český novinář, prozaik, básník, literární a divadelní kritik. Považuje se za zakladatele fejetonů. Studium filozofie a práv nedokončil. Později přispíval do novin Čas, Hlas a Národní listy. Cítil se nedoceněn ostatními. Měl problémy s alkoholem a většinu života prožil v nouzi. Měl čtyři životní lásky – Karolínu Světlou, Annu Holinovou, Annu Tichou a Terezu Macháčkovou.

Autorova další tvorba:

• Fejetony: Kam s ním?, Trhani, Źerty hravé a dravé, Obrazy z ciziny
• Próza: Arabesky
• Poezie: Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance

DALŠÍ AUTOŘI TOHOTO OBDOBÍ:

Vítězslav Hálek

• básnické sbírky Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice
• próza Na statku a v chaloupce, Muzikantská Liduška
• drama Král Vukašín, Záviš z Falkenštejna, Carevič Alexej

Karolína Světlá

• historické romány Zvonečková královna
• romány z městského prostředí První Češka, Černý Petříček
• romány z venkova Kříž u potoka, Frantina, Vesnický román