LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: novela, próza
• Literární směr: druhá vlna válečné prózy
• Slovní zásoba a jazyk: er-froma, jazyk je striktně spisovný, čímž působí uměle, až děsivě, časté variace též věty, neobvyklá slova 
• Postavy:
  • Karel Kopfrkingl – nechává si říkat Roman, nejprve je zásadový, jeho názory se však pod vlivem Willhelma Reinkeho mění, má německou krev, nejprve obětavý zaměstnanec krematoria a vzorný otec se postupně mění v udavače a vraha
  • Willhelm Reinke – hrdý Němec, postupně Karla přesvědčuje, že Němci v Sudetech jsou utlačováni a on jako Němec má povinnost bojovat na jejich straně
• Kompozice: kompozice je lineární, chronologická, gradace je převážně na konci, kontrast v Kofrkinglových názorech na začátku a na konci
• Prostor a čas: 1937, Praha
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): druhá světová válka, manipulace člověka, totalitní režimy, nacismus

DĚJ

Děj se odehrává v roce 1937 před druhou světovou válkou. Hlavní postavou je pan Koprfkingl, který se zpočátku zdá jako hodný a obětavý člověk. Ke své rodině se chová jako vzorný otec a manžel. Rodinná idylka je narušovaná pouze Kopfrkinglovým častým vyprávěním o své práci spalovače v krematoriu. Svou práci bere jako Boží poslání. Jeho přítel Willi se ho snaží vlákat do strany SPD. Tlaku nakonec podlehl a začal udávat lidi kolem sebe. Těšil se jen novou společnost, která přijde kvůli Hitlerovi. Zjistil, že jeho manželka, proto ji pro „její vlastní dobro“ oběsil. Zabije posléze i své děti. V závěru se mu zjevuje halucinace tibetského mnicha, který v něm vidí dalajlámu. Kopfrkingel je poslán do blázince.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Novela zabývající se manipulací lidí během 2. světové války. Fuks napsal knihu jako horor o vlivu ideologie a zlu skrytém pod maskou dobrotivosti. Novela vyšla v roce 1967, kdy došlo k uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými díly.

AUTOR

Život autora: Ladislav Fuks (1923-1994)

Významný český prozaik. Jeho tvorba byla ovlivněna velmi dramatickou dobou, ve které žil. Jeho otec byl policejní důstojník. Ačkoliv měl vystudované umění a psychologii, musel pracovat kvůli kádrovému posudku jako dělník v kasárnách. Největší krize nastala, když si v dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci a bál se, že skončí v koncentračním táboře.

Jako vypravěč se prosadil v 60. letech. Všechny své příběhy podával s ironickým odstupem. Spojoval grotesku s tragédií. Byl velmi extravagantní člověk. Okna měl přelepená tapetami, ze stropu mu visely kostry ptáků a místo postele přespával v rakvi.

Autorovo další dílo:

• Pan Theodor Mundstock
• Mí černovlasí bratři
• Variace pro temnou strunu

DALŠÍ AUTOŘI TOHOTO OBDOBÍ

• Ota Pavel – Smrt krásných srnců
• Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále
• Karel Čapek – Krakatit, Bílá nemoc