Časování sloves znamená, jak se nám mění tvar slova (často koncovka) podle toho, o kom mluvíme. V češtině to znáte, máme například slovo „dělat“ a pak když chci říct, že to jsem „já“, tak řeknu „dělám“. A tak to pokračuje…děláš, dělá, děláme.
V angličtině také budeme měnit sloveso, ale jen občas. Ne tak hodně, jako v češtině. V tomto článku se dozvíte, jak to tedy funguje v angličtině, rozdíly, na které si dát pozor a taky si řekneme, proč to je vlastně jednodušší než v češtině.
- Typy sloves
- Změna u třetí osoby (he, she, it)
- Záporné věty

Typy sloves
V angličtině máme pravidelná a nepravidelná slovesa. Žádná novinka, že? Jedno z nejtypičtějších nepravidelných sloves je sloveso „to be“, které, doufám, všichni umíte v přítomném čase perfektně. A pokud ne, tak si ho teď připomeňte.
- I am = já jsem
- You are = ty jsi
- He, She, It is = on, ona, ono je
- We are = my jsme
- You are = vy jste
- They are = oni jsou
Sloveso „to be“ může mít v přítomném čase tedy 3 tvary: am, are, is
Ostatní pravidelná slovesa mají tvar stejný pro všechny osoby kromě třetí jednotného čísla, tedy „he, she, it“. Jako příklad sloveso „work“
- I work = já pracuju
- You work = ty pracuješ
- He, She, It works = on, ona, ono pracuje
- We work = my pracujeme
- You work = vy pracujete
- They work = oni pracují
Změna u třetí osoby
Máme tedy vždy dva tvary: jeden základní a druhý pro „he, she, it“, který uděláme tak, že přidáme na konec -s
Výjimečně přidáme -es nebo se tvar mírně liší.
- Do – does
- Have – has
- Go – goes
- Study – studies
Tak a teď jedna důležitá věc. Protože tvar „work“ můžu vlastně použít pro pět různých osob, může to být „I, you, we, they…“, tak VŽDYCKY, opakuji vždycky musíme v angličtině také říct tu osobu.
Komplikované? Ukážeme si to na příkladu češtiny a angličtiny.
V těchto větách není žádný rozdíl. V češtině nemusíme říkat „já“, protože samo sloveso nám říká, že to jsem já.
Tady už rozdíl je. První věta nám říká „já pracuju“, ale druhá? Tam nevíme, kdo to je, jestli já, ty, my ….nebo by to mohlo být i slovo „práce“. Nevíme. Takže, zde vidíte, že vždy je důležité napsat tu osobu.
Záporné věty
V přítomném čase se záporné věty tvoří tak, že přidáme zápor „not“ někam do věty. Ale není to jen tak „někam“, v angličtině to má své místo. Zápor NOT přidáváme k pomocnému slovesu. Pomocné sloveso je další extra slovo, které tak úplně nemá význam, je tam jen proto, abychom pomocí něho utvořili zápor.
Pomocných sloves existuje několik, ale 3 základní jsou tyto: do, have, be.
V přítomném čase používáme buď „do“ nebo “be“, sloveso „have“ se používá spíše pro předpřítomné nebo předminulé časy.
Takže ukážeme si to na příkladech.
- I am Czech.
- I am not Czech.
- You are Mexican.
- You are not Mexican. / You aren´t Mexican.
- I work.
- I do not work. / I don´t work.
- She works.
- She does not work. / She doesn´t work.
Takže už chápete, jak na to? Pořadí slov je následující:
Osoba – pomocné sloveso – zápor NOT – významové sloveso – zbytek věty
Doporučuju si jednoduše zapamatovat tvary „don´t“ a „doesn´t“, protože stažené tvary jsou v angličtině mnohem více normální.
Proč to je tedy jednodušší než v češtině?
- Nemusíte se učit tvary pro každou osobu.
- Tvary jsou stejné pro všechny osoby kromě třetí jednotného čísla.
- Nepravidelné sloveso je především „to be“
- Zápor utvoříme tak, že použijeme sloveso „be/do“ jako pomocné a k němu přidáme zápor not
Vyzkoušejte si to sami….
Zkuste správně přeložit tyto krátké spojení. Nezapomeňte, že vždycky tam musí být ta osoba, i když v češtině někdy není napsaná.
Osoby: I, You, He, She, It, We, You, They
Já se dívám |
____________________ |
Ty se učíš |
____________________ |
My pracujeme |
____________________ |
Ona píše |
____________________ |
Vy nakupujete |
____________________ |
Oni vaří |
____________________ |
Uklízím |
____________________ |
On zpívá |
____________________ |
Hrajeme |
____________________ |
Čtete |
____________________ |
Kurz obsahuje veškerou středoškolskou angličtinu ve formě videí, pdf listů a testovacích cvičení.